PŘÍBRAM – Další z významných rodáků Příbrami se dočkal pamětní desky. Tentokrát jím byl animátor, režisér a výtvarník Václav Bedřich. Na svém kontě má kromě celé řady dnes již klasických večerníčků (např. Říkání o víle Amálce, Bob a Bobek, Maxipes Fík…) i samotnou znělku Večerníčku, kterou režíroval a jedná se o nejdéle vysílanou televizní znělku v Evropě.
Nyní nově, byť mimo jakékoli filmařovo výročí, ho připomíná na jeho rodném domě v Příbrami II v Ondrákově ulici nedaleko areálu waldorsfské školy a také Kličkovy vily, pamětní deska. „Ode dneška si vždy, když se budu se synem dívat na večerní pohádku, vzpomenu, že člověk, který stojí za znělkou Večerníčka a podepsal se pod řadu krásných příběhů, se narodil u nás v Příbrami,“ řekl po odhalení pamětní desky starosta Jan Konvalinka.
Václav Bedřich se narodil 28. srpna 1918 a žil v Ondrákově ulici, přezdívané nejen místními Žabí, v Příbrami na Cabryku pod Svatou Horou. Od dětství bylo jeho velkou zálibou kreslení. Kromě toho byl rovněž vášnivým skautem a byl dlouholetým členem legendárního příbramského skautského oddílu Roveři. Během 2. světové války, kdy nemohl studovat z důvodu uzavření vysokých škol fašisty, odešel do ateliérů AFIT, kde se brzy stal předním animátorem. Po válce odešel do Prahy do studia Bratři v triku, kde začal pracovat pod Jiřím Trnkou.
Václav Bedřich samostatně režíroval od 50. let minulého století a zaměřuje se na dětského diváka. K jeho prvním snímkům patří filmy Hrnečku vař! a Čert a Káča. V 60. letech začíná točit i animované westerny a dobrodužné snímky. V roce 1965 oživil postavičku Večerníčka v dnes nejstarší televizní znělce v Evropě. V tomto období také režíruje večerníček Pohádky ovčí babičky či O televizním strašidýlku.
S večerníčky slaví velké úspěchy v 70. letech, kdy pod jeho režijním vedením ožívají dnes už klasické večerníčky Štaflík a Špagetka, Bob a Bobek, Maxipes Fík, O Sazínkovi, O makové panence a motýlu Emanuelovi či Říkání o víle Amálce, ten nejen režíroval, ale také sám nakreslil. Častěji ale spolupracoval se známými výtvarníky, jakými jsou Vladimír Jiránek, Vladimír Renčín nebo Jiří Šalamoun. Celou řadu jich sám přivedl k práci ve studiu animovaného filmu.
Poněkud smutným faktem je, že za celou svou dlouhou tvorbu, během které natočil úctyhodných 358 filmů, z jeho tvůrčí dílny vyšel pouze jeden celovečerní animovaný film, kterým je Velká sýrová loupež (1986). Tento film je inspirován snímkem Velká vlaková loupež (The First Great Train Robbery, 1979) a pojednává o třech myšácích žijících ve starém kině a plánujících vyloupení obchodu s italskými sýry. Na sklonku svého tvůrčího období se Václav Bedřich podílel na animovaných částech čtvrtých „básníků“ Konec básníků v Čechách (1994), z nichž se jedna z scéna točila na příbramském nádraží. Václav Bedřich zemřel v Praze 7. března 2009 ve věku 90 let.
Komentáře
